Kaple Svaté Tekly. Zděná kaplička stávala před Bažantnicí, na rozcestí hlavní cesty k hájovně a cesty k rybníku Novému. Kdo ji nechal vystavět není zcela zřejmé - buď to byl hrabě z Morzinu, kterému prý Svatá Tekla pomohla uzdravit se ze zimnice, nebo později, kolem roku 1778, baron z Vlkánova na počest své nejmladší dcery Tekly, pojmenované podle první křesťanské mučednice.

Zdá se, že s údržbou kapličky, stojící stranou mimo hlavní cesty, byly vždy potíže. Na konci 19. století byla ve špatném stavu, roku 1893 byla proto opravena a znovu vysvěcena. V červnu 1918 uhodil do kapličky blesk a omráčil dvě dívky, které se do ní schovaly před deštěm. Opravena však pak byla až v roce 1921 - byla už opět v zuboženém stavu. Po druhé světové válce však už údržba přestala docela. V 60. letech přišla o střechu a postupně se zbortila. Dnes už po ní není ani památky.

   
                1966                                                                                  1979                                                                a dnes      
 

Svatý Jan Nepomucký u Miletínka. Do dnešních dnů se nedochovala socha, která stávala na břehu Bystřice, přibližně v polovině dnes už neexistující cesty z Miletína k Miletínku. Lhota uvádí, že dřívější sešlou sochu dal Antonín Hlavatý, krupař v Miletíně čp. 10 a majitel mlýna v Miletínku (zemřel r. 1819) v roce 1809 nahradit novou sochou na starém podstavci. Zpředu na podstavci rok 1809 a pod ním písmena L B S W a zvětralý znak barona z Vlkánova, zezadu pak písmena A. H. W. L. H.
Na místě dosud stojí pískovcový kvádr podstavce, na něm tři železné pruty a ztrouchnivělý zbytek trámu, který napovídá, že socha světce byla snad později nahrazena dřevěným křížem. Podstavec vyčnívá nad zem zřejmě sotva polovinou své výšky. Na přední straně jsou patrná písmena L a B, uprostřed malý křížek a pod nimi zvětralé obrysy erbu, z poloviny skrytého v zemi - rozpoznat lze helm s korunou a pera. Ostatní značky, které uvádí Lhota jsou buď vyhlazeny, nebo skryté v zemi.

 

Kříž u cesty k Hořicím na Drážkách, u lesíka Borového, u odbočky na polní cestu, zmiňuje Lhota a můžeme ho najít na katastrální mapě z roku 1841. Lhota ho však v popisu zaměnil s křížkem na kulatém sloupku, který stojí jižněji u stejné cesty, na křižovatce před Jeníkovem. Kříž byl patrně z roku 1768 a tento letopočet byl na něm také vytesán. Stál prý původně u kostela, kde byl nahrazen jakýmsi novým křížem. Jeho čas se nachýlil v dubnu 1983 - podle zápisu Aloise Kněžourka v obecní kronice byl 29.4. "vyvrácen a uklizen od státních statků". Smutný osud pro současníka soch z Vlkánovských dob...

Žádnou fotografii se zatím nepodařilo objevit.
 

Busta Prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byla instalována v říjnu 1930 ve školní zahradě, přibližně v polovině vzdálenosti mezi branou a dnešní bustou K. J. Erbena, tváří otočená k východu. Náklady nesla obec a místní školní rada. Slavnostní odhalení bylo plánováno na 28. říjen, vlivem krajně nepříznivého deštivého počasí však slavnost předání pomníku proběhla v omezeném rozsahu v sále Sousedského domu. Zpočátku byla  busta skryta mezi přerostlými akáty a růžovými keři, které tehdy celý prostor před školou pokrývaly. Změna přišla na jaře 1938, kdy byl plocha vyčištěna a nově upravena. Busta zde však zůstala už jen dva roky - v září 1940 byla odstraněna, společně s dalšími připomínkami na budovatele první republiky. Zničena však nebyla - podle zápisků tehdejšího starosty Josefa Kulhánka byla sejmuta tajně v noci a ukryta v budově Občanské záložny, později u soukromé osoby. V roce 1945 se vrátila na své místo a před školou vydržela až do roku 1959, kdy byla odstraněna během rekonstrukce školy a na podzim téhož roku nahrazena bustou K. J. Erbena. Její další osudy nejsou známy.
 

1935                           

  
Školní budova  a busta TGM v roce 1938