„V prvním patře nad vchodem byly hodiny, v druhém zvony a v třetím byt hlásného, kolem něhož byla zděná pavlač. V báni byly cymbály, a na báni kříž s hvězdou a půlměsícem a hromosvod.“

Vzhled věže se po jejím vzniku prakticky neměnil příštích 250 let, až na nutné opravy. Jedna taková proběhla r. 1822 a došlo při ní k tragické nehodě, kterou popsal J. N. Lhota v městské kronice: "dělníci táhli na provaze po válci nahoru dlaždici, i zapadla dlaždice nahoře pod pavlán a proto volali hoření dělníci, na pavláně stojící, aby s tažením zadrželi až dlaždici pod pavlánem vytáhnou. Stalo se. Když ale hoření dělníci dlaždici pod pavlánem, na němž stáli, vytáhli, volali na dolní dělníky, aby táhli, však ale hlas k nim dolů v tom okamžení nedošel, nýbrž se opozdil, zatím ale hoření dělníci dlaždici zase pustili a ona opět padla od pavlán, v tom dolení dělníci táhli a tak pilně, že dlaždice pavlán pozdvihla a on dolů padl. S ním spadli hořeni dělníci. Pavlán se sesul na půlnoční a západní straně, dva dělníci zůstali na místě mrtví bez sebe, a jistý mladík z Pecky, přišed toho dne do Miletína, vyšel si právě na věž na pavlán, by se v okolí ohlídl, ten také spadl, ale trochu později,  padl ale na jiného dělníka a šťasten na živobytí zůstal, jenom že si nohu porouchal. Jistý žid z Hořic stál u věže pod dlaždicí, dívaje se, jak se nahoru táhne a u výšky vznáší, v tom ale, jak se pavlán pozdvihl a dělníci dolení válce pustili, spustila se veliká dlaždice na provaze dolů a padla židovi na hlavu, a tak jej rozmačkala, že hlava, ramena a nohy dohromady se srazily, nač on pak do Hořic k pohřbu odvezen byl. Také syn hlásného Poláka byl mezi zabitými."

Při požáru v roce 1846 celá věž vyhořela a zvony se roztavily. Po ohni zůstala stavba v troskách, svrchu  pouze přikrytá prkny. Opravy se dočkala až v roce 1864 – začala 20. června. Byla ubourána pavlač a celé horní patro s bytem hlásného. Obnoven byl vnitřek věže, nosná konstrukce zvonů a zhotovena nová střecha. Věž tak dostala robustnější tvar, který známe dnes - současníkům se však nová střecha, jednoduchá helmice bez stupňů a lucerny vůbec nelíbila.

Po dokončení oprav byl 9. října 1864 na vrcholu věže vztyčen nový kříž a do báně vloženo pouzdro s dokumenty a pamětní listinou s tímto textem:
 

„Léta páně 1846 dne 17. června vznikl oheň zlomyslnou rukou v stodolách panských v Miletíně a silným větrem podporován jsa v takové míře se rozšířil, že zámek, kostel, věž, škola, fara i celé město až na několik postranních stavení popelem lehlo a tím zdejší obyvatelstvo do veliké bídy a nouze uvrženo bylo. Po létech příbytky lidské  znovu vystavěny byly, kostel i zámek byl opraven jen věž 18 roků ve zříceninách se nacházela, až teprv roku 1864 byla opravena, dvěma zvony prozatímně opatřena a v náležitý stav uvedena. Vše to stalo se za panování nejvyšší viditelné hlavy církve svaté Papeže Pia IX., nejmilostivějšího zeměpána císaře Františka Josefa I., za nejdůstojnějšího biskupa královéhradeckého p. Karla Hanla, za časů vysokorodé paní patronky Marie, vznešené choti jeho hraběcí milosti p. Theodora Thuna z Hohenstejnu a majitele panství Choltického.

Dáno v Miletíně dne 9. října 1864

Josef Leden, vikář                              Augustin Buchtele, farář                  Václav Pišl, kaplan

 Fr. Hlavatý, kaplan v Kostelci rodem z Miletína

Marie hraběnka z Thun-Hohenstejnu, rozená hraběnka Kinská

 Julius Hrdliczka, patron, zástupce a další...“

Věž a škola před požárem (volná rekonstrukce)
 

V létě 1894 byla nově natřena střecha, znovu v květnu 1909. V dubnu 1941 vichřice část střechy servala, opravována byla na podzim. Znovu po válce, v říjnu 1949, později byl obnovován její červený nátěr. Věž však stále působila značně zchátralým dojmem - ještě v šedesátých letech byl dokonce na východním průčelí zřejmý ciferník hodin, které shořely při požáru r. 1846. Teprve na podzim 1971 dostala věž novou fasádu, zároveň byla nově, červeně natřena střecha. Oprava dokončena na jaře 1972. Příští zásadní oprava přišla až v roce 1994. Při opravě krytiny byly objeveny shnilé trámy střešní konstrukce a celá střecha byla proto postavena znovu. Celá věž dostala novou fasádu.
 

                 
                                            rok 1901                                                                                                               1. polovina 40. let
 

                   
  oprava střechy ve 40. letech                                                         60. léta                        
                   

    
                                   70. léta                                                                  rekonstrukce střechy v r. 1994 (foto Jaroslav Šulc)
 

Věž stojí asi 10 metrů východně od kostela. Má téměř čtvercovou základnu o rozměrech  7,25 x 7,15 m. Zajímavé je, že žádný z informačních zdrojů ani historických pramenů o Miletíně neuvádí její výšku. Poměrnou metodou ji lze odhadnout na cca 18 m k hlavní římse a celkových asi 31 m k makovici.

Z východu na západ věží prochází klenutý průchod středověké brány s dlážděným chodníkem. Při severní stěně je točité schodiště. Schody vedou od vstupních dvířek nejprve do zaklenuté kamenné kobky s dlážděnou podlahou. Klenutí je zborcené a místy ohořelé - památka na osudný požár z r. 1846. Strop dnes tvoří trámoví a prkenná podlaha prvního patra. Místnost má okénko ve východní stěně - na protější straně bylo, patrně již v dávné době, zazděno.

V portálu vchodu na východní straně jsou tři erby – uprostřed znak Miletína (Sv. Jiří na koni s drakem), vlevo znak Radeckých z Radče (rýč napříč) a vpravo rodu z Hustířan (břevno). Nad portálem je humanistickou kapitálou vyvedený latinský nápis SUBVMBRAALARVTVARVPTEGENOSDNEANNO1586  ( Sub umbra alaru[m] tuaru[m] p[ro]tege nos d[omi]ne anno 1586 - lze přeložit jako „Stínem křídel svých přikryj nás pane“ a rok vystavění věže). Jedná se o citát ze Starého zákona, z knihy Žalmů (Žalm 17/8 - Modlitba Davidova - "Custodi me ut pupillam oculi, sub umbra alarum tuarum protege me", v překladu Bible kralické "Ostříhej mne jako zřítelnici oka, v stínu křídel svých skrej mne").
Nad portálem kamenná deska s erby Valdštejnů (vlevo - čtyři lvi) a Bohdaneckých z Hodkova (vpravo - šraňk [závora, zátaras]) a ještě dalším, dnes už téměř nečitelným nápisem. V roce 1950 zde Josef Kučera ještě údajně rozeznal iniciály B Z W N M  M Z W B Z H N M, jež by měly představovat počáteční písmena jmen obou manželů Valdštejnských - s tímto vědomím a trochou soustředění pak skutečně lze nápis přečíst jako "Bartoloměj Z Waldštejna a Na Miletíně a Magdalena Z Waldštejna [rozená] Bohdanecká Z Hodkova a Na Miletíně".
Na horním kameni portálu dvířek je nápis Opraveno: 1864. Nad dvířky je kovová pamětní plaketa s nápisem Zvony zakoupeny z darů Aloise Hlavatého a občanů. L.P. 1997 a tabulka Kulturní památka.
 

Nové osvětlení věže 28. října 2008