Neoficiální stránky o Miletíně a jeho bohaté historii

                 

ZPĚT na Dějiny města

první písemná zpráva
     

Památky

kozácký vpád 1762
     

Fotogalerie

Miletín v květnu 1945

     

Karel Jaromír Erben

listina 1241

     

Miletínské Modlitbičky

listina 1261

     

Osobnosti

dějepisectví Miletína

     

Různé

Schönburg-Hartenstein

     

Odkazy

 
     

Hlavatí z Horek

   
     
   

IN NOMINE SANCTE ET INDIVIDUE TRINITATIS AMEN. Nos Otacharus, dei gracia dominus regni Boemie, dux Austrie et Stirie marchioque Morauie, omnibus imperpetuum. Pio cordis occulo intuentes pressuras et afflictiones, quas incessanter homines virorum religiosorum, fratrum domus sancte Marie de domo Thevtonica, per regnum nostrum Boemie a nostris officialibus, villicis, zudariis et iudicibus sustinent, easdem ipsis sublevare in parte aliqua cupientes, hanc ipsis graciam duximus faciendam, quod ob nostrorum predecessorum necnon nostrorum remedium peccaminum ipsis concessimus iudicium duarum villarum suarum forensium et eorum, que ad ipsas villas spectant, hominum et possessionum, Mylatyn videlicet et Chomontowe, cum omni integritate iuris iudiciorum, patibulo scilicet atque trunco. Et ne super huiusmodi gracia per nos ipsis concessa ab aliquo successore valeant imposterum vexari vel aliquomodo molestari, hanc ipsis paginam dedimus in testimonium evidens et munimen nominibus testium, qui aderant, subnotatis, qui sunt: Ieroscius burcravius Pragensis, Vlricus Lepus, Sdezlaus de Sternberch, Wilhelmus de Boydebrad, Stiborius Hlava, Diwiscius dapifer, Natsceradus de Parts, Zulizlaus, Hermannus de Richenowe camerarius et alii quamplures. Actum in Sates aanno Domini M CC LXI, datum per manum magistri Arnoldi, tunc nostri prothonotarii, kalendis februarii.

ŠEBÁNEK - DUŠKOVÁ (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. V/I . Pragae 1974, č. 265, s. 399 - 400.

 

Neumělý a velmi volný překlad:

Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice, Amen. My, Otakar, z Boží milosti pán království českého, vévoda rakouský a štýrský, markrabě moravský, na věčné časy. Aby se mé srdce nemuselo dívat na neustálá příkoří, která jsou neustále páchána na poddaných nábožných bratrů řádu německého, v království našem českém ze strany mých úředníků, viliků a soudců; za účelem částečného zmírnění těchto příkoří naše milost považuje za vhodné udělit jim nad jejich dvěmi vesnicemi trhovými právo soudu dle vlastního úsudku, které se týká držených vsí a poddaných Miletína a Chomutova, se všemi souvisejícími právy, samozřejmě včetně šibenice a stínání. A na důkaz, že tato naše milost vskutku udělena byla a jejich nástupci nemohli být s tím poškozováni, nebo jinak obtěžováni, dali jsme jim ku pomoci na tento list jména svědků přítomných vypsat, kterými jsou: Jaroš, purkrabí pražský, Oldřich Lepus, Zdislav ze Šternberka, Vilém z Poděbrad, Ctibor Hlava, Diviš stolník, Načeradec de Parts, Sulislav, Heřman z Rychnova komoří a mnoho dalších. Stalo se v Žatci léta Páně 1261, dáno rukou magistra Arnolda, jinak protonotáře našeho, o kalendách únorových (tj. 1. února).

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

© Mgr. Jan Hlavatý, 2003 - 2013