Neoficiální stránky o Miletíně a jeho bohaté historii

                 

ZPĚT na Dějiny města

 

 

 

 

 

 

 

 

Reprodukce:
HEJNA, Antonín: Písemné prameny k dějinám severovýchodních Čech. Trutnov 1985, příloha 3.

první písemná zpráva
     

Památky

kozácký vpád 1762
     

Fotogalerie

Miletín v květnu 1945

     

Karel Jaromír Erben

listina 1241

     

Miletínské Modlitbičky

listina 1261

     

Osobnosti

dějepisectví Miletína

     

Různé

Schönburg-Hartenstein

     

Odkazy

 
     

Hlavatí z Horek

   
     
   

IN NOMINE DOMINI. AMEN. Nos Wencezlaus, dei gracia rex Boemorum quartus, fratribus hospitalis sancte Marie de domo Theutonicorum Jerosolimitana in perpetuum. Cum regalis magnificencie liberalitas ad universos extendi debeat, ad eos tamen specialiter et merito reffunditur, quibus divina gracia tribuit intellectum, ut ei tota mente velint obsequi et non solum res, sed eciam personas pro nomine ipsius gladiis et periculis quibuslibet exponere non formidant. Quod in fratribus domus hospitalis sancte Marie de domo Theutonicorum in Jerhusalem plenissime advertentes, donationem, quam domina Domazlawa, matrona nobilis de Miletin, relicta Zbrazlay pincerne felicis memorie, de proprietatibus, quas ipso tempore libere possidebat, prefate domui fecit multis coram positis viris nobilibus et aliis diversis personis in presencia nostre celsitudinis in loco, qui dicitur Gradech, in domo fratrum Minorum, ipsam dominam Egidio de Olmuch, fratre Milichii, et Chotheborio,viris nobilibus, ad nostram presenciam conducentibus, ratam et gratam habemus et ipsam, utpote iuste et racionabiliter factam, approbamus et eam nichilominus ipsi domui Theutonicorum hereditario iure possidendam perpetuo presentibus confirmamus. Sunt autem hee possessiones, quas domina prefata eo, quo prescriptum est, ordine domui contulit supradicte: Miletin villam cum omnibus attinenciis et iuribus suis, provinciam Olesnich cum omnibus, que attinent, et preterea tres villas Mazloied, Zadowi et Wiclek cum iuribus et attinenciis earumdem, pratis, pascuis, silvis, piscationibus, venationibus, agris cultis et incultis et in posterum excolendis. Hac igitur donatione in nostre maiestatis presencia sollempniter celebrata, possessiones donatas fratri Ludewico, viro provido ac discreto, qui eo tempore fuit Boemie conmendator, de gracia speciali iussimus assignari et secundum terre consuetudinem per circuitum lymitari. Volentes igitur predictas possessiones á cunctis exactionibus esse liberas et exemptas et confirmationis nostre perpetua libertate gaudere, firmiter inhibemus, ne quisquam heredum aut successorum nostrorum, procuratorum, preconum, camerariorum aut quorumlibet in regno nostro iudiciariam potestatem habencium, ipsam domum et fratres et familiam eiusdem in huius cillationis et regie confirmationis gracia valeat vel audeat molestare aut quicquam de premissis in prescripte domus iuris preiudicium inmutare. Ceterum ad huiusmodi donacionis et confirmationis robur perpetuum presentem paginam  ipsis fratribus nostri sigilli appensione conmunitam cum subscriptorum nobilium virorum testimonio iussimus assignari. Testes: dominus Heynricus lantheravius Thuringie, Hogerus de Frideberch, burchravius de Starchmberch, Jaros pincerna, frater suus Eppo de Zliwen, Zobezlaus dapifer, Wocco camerarius, Milichius camerarius Olomucensis, Egidius frater eiusdem, Nacherat et Hrono fratres filii Pacozlay, Choteborius, Zdezlaus de Hlumech, Nahwal, Rudolfus filius Rudolfi, Burchardus et filius suus, Witko de Camenech, Hirzo magister coquine, Milota de Zwoysich, Zulislaus, Zbizlaus iudex, Beneda filius Stephani, Budimir filius Sdizlay, Taz, Lowata Sdonowich, Tschazta filius Milichii et alii quam plures. Acta sunt hec anno dominice incarnationis M CC XLI, indictione XIIII, datum Gradech per manum Reinbothonis, curie nostre notarii, XIIII kalendas novembris, sequenti die post festum beati Luce ewangeliste.

ŠEBÁNEK - DUŠKOVÁ (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. IV/1. Pragae 1962, č. 8, s. 67 - 69.

 

Ve jménu Páně. Amen. My, Václav, z boží milosti čtvrtý král český, špitálním bratřím jeruzalémským Panny Marie na věky. Ačkoli královská štědrost se může svobodně vztahovati na všechny, přece obzvláště a po zásluze se dostává těm, jimž boží milost udělila takové porozumění, že jí chtějí s celou myslí poslouchati a nebojí se v jejím jménu nastaviti mečům a jakýmkoli nebezpečím netoliko věci, ale i osoby. A to pozorujíce ve velmi hojné míře u špitálních bratří jeruzalémských Panny Marie darování, které učinila svrchu řečenému řádu paní Domaslava, vznešená paní z Miletína, vdova Zbraslava, číšníka, slavné paměti, ze statků, které toho času svobodně měla v držení, před mnohými vznešenými muži a jinými různými osobami v přítomnosti naší Výsosti v místě, které se nazývá Hradec, v domě bratří Minoritů. Zatím co Jiljí z Olomouce, bratr Milíčův, a Chotěbor, vznešení to muži, přebírají statky v naší přítomnosti potvrzujeme samotné paní a děkujeme i schvalujeme, že spravedlivě a rozumně tak učinila a přítomnými samému řádu špitálních bratří potvrzujeme, že on má nicméně podržeti věčné dědické právo. Toto pak je majetek, který svrchu řečená paní odkázala svrchu řečenému řádu v tom pořádku, v jakém bylo předepsáno: ves Miletín se vším příslušenstvím a se všemi právy, újezd Olešnici se vším příslušenstvím a mimo to tři vsi Máslojedy, Sádovou a Výkleky, s právy a příslušenstvím těchže, lukami, pastvinami, lesy, rybníky, honitbou, rolemi vzdělanými i nevzdělanými a v budoucnu majícími být obdělanými. Po slavnostním oslavení tohoto daru v přítomnosti naší Výsosti podle zvláštní vděčnosti jsme uložili bratru Ludovikovi muži obezřelému a soudnému, který toho času jest komturem Čech, aby darovaný majetek označil a podle zvyku země okrouhle vymezil. Chtějíce tedy, aby svrchu řečený majetek byl osvobozen a vykoupen od všech daní pevně usilujeme, abychom se mohli radovati z ustavičné svobody našeho potvrzení, aby nikdo z dědiců nebo nástupců našich správců j. hlasatelů, komořích nebo jakýchkoli lidí majících v našem království soudcovskou moc, řád, bratry a čeleď téhož v milosti tohoto daru a královského stvrzení nemohl ani se neodvážil sužovati někdo z předtím řečených. Nařídili jsme, aby na věčnou platnost tohoto druhu darování a stvrzení tento list, zaručený samým bratřím přívěskem naší pečeti, byla potvrzena se svědectvím podepsaných vznešených mužů. Svědkové: pan Jindřich landkrabě Durynský, Ojíř z Friedberku, pukrkabí na Starkenbergu, Jaroš číšník, Epa ze Slivna bratr jeho, Soběslav stolník, Wocco komoří, Milíč komoří olomoucký, Jiljí jeho bratr, Načerad a Hron bratři, synové Pakoslavovi, Chotěbor, Zdeslav z Chlumu, Nechval, Rudolf syn Rudolfův, Burchard a jeho syn, Vítek? z Kamené, Hirzo, vrchní kuchař, Milota ze Svojšína, Sulislav, Zbislav sudí, Beneda syn Štěpánův, Budimír syn Zdislavův, Taz, Lovota Zdonovich, Časta syn Milíčův a mnozí jiní. Stalo se v roce Vtělení Páně 1241, dáno v Hradci rukou Reinbotona, našeho dvorního notáře, čtrnáctého dne před kalendami listopadovými, následujícího dne po svátku sv. Lukáše Evangelisty (tj. 19. října).

Za starých časů. Občanská záložna v Miletíně, Miletín 1938, s. 4 - 5.

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

© Mgr. Jan Hlavatý, 2003 - 2018