|
Badatel počátku 21. století má ve srovnání se svými předchůdci zcela
odlišné podmínky, co do přístupnosti pramenů a historické
literatury. Uplynulo jen nemnoho let od doby, kdy byla historikova
či archivářova práce nepředstavitelná bez desítek hodin strávených
v knihovnách a archivech, při studiu knih a dokumentů, pořizování
výpisků a poznámek. Rozšíření výkonné výpočetní techniky a její
propojení globální sítí přineslo badatelům dříve netušené možnosti,
přispívající ve velké míře k urychlení i zkvalitnění jejich vědecké
práce. Strhující rozmach digitalizace písemných pramenů a knih, za
účelem jejich prezentace a využití v digitálních médiích, patří mezi
těmito možnostmi k nejpřednějším.
Digitální prezentace historické literatury a pramenů
zaznamenala obrovský rozvoj zejména v posledních několika málo
letech. Nutno přitom konstatovat, že tento rozvoj je výrazně bržděn
zejména finanční náročností digitalizace (tj. zejm. náklady na
technické vybavení a mzdové náklady), neboť digitalizaci knih a
archiválií provádějí v současnosti v České republice především
veřejné, rozpočtové organizace. V případě archiválií je to výhradně
síť státních archivů, jejíž jednotlivé územní jednotky a pracoviště
provádějí digitalizaci takřka výhradně za účelem digitálního
zpřístupnění fondů veřejnosti a z toho plynoucí ochrany archiválií
před opotřebením a poškozením při fyzickém předkládání badatelům (v
současnosti se toto týká zejména zpřístupňování církevních matrik).
Archiválie jsou následně badatelům zpřístupněny pomocí webové
aplikace nebo na PC terminálech umístěných v badatelnách. Postup,
rozsah a úplnost tohoto typu digitalizace jsou však nejednotné,
každý archiv využívá jiných prostředků a přizpůsobuje postup
digitalizace svým možnostem a potřebám.
K rozvoji digitalizace literatury přispívá zejména její
kosmopolitnost, skutečnost, že množství literárních děl přesahuje
svým významem hranice států a tudíž jsou k dispozici ve stovkách
knihoven celého světa. V případě historické literatury je sice tento
přesah střízlivější, neboť jsou takováto díla často tématicky vázána
na určitou zeměpisnou oblast, avšak tento jev lze pozorovat
samozřejmě i zde. Množství cenných historických děl českých dějin
lze proto nalézt na internetu díky zahraničním serverům a knihovnám,
které mají prostředky k digitalizaci na lepší úrovni, než ty české.
Jedná se pochopitelně výhradně o publikace, jejichž zveřejnění
neporušuje autorská práva.
Zdroje digitalizovaných písemných pramenů historického
bádání lze rozdělit do tří kategorií podle druhu předlohy: tištěné
publikace, rukopisy a diplomatický materiál. Z portálů nabízejících
elektronické kopie knih je v současnosti nejrozšířenější aplikace
Google Books (books.google.cz). Kvalitnější náhledy nabízí americký
multimediální server Internet archive (archive.org), který
prezentuje digitalizované fondy univerzitních knihoven ve Spojených
státech amerických a v Kanadě. Z evropských digitálních knihoven
mají českým badatelům co nabídnout zejména německé knihovny: tato
diplomová práce využívá například fond Bavorské státní knihovny
(digitale-sammlungen.de) nebo knihovny Německého národního muzea
(dlib.gnm.de). Badatelsky cenné je zpřístupnění edice Monumenta
Germaniae Historica (dmgh.de). Z českých zdrojů jsou to především
projekt Národní knihovny Kramerius (kramerius.nkp.cz), nebo
prezentace významných edic k českým středověkým dějinám
Filozofického ústavu Akademie věd ČR (cms.flu.cas.cz). Ze soukromých
počinů tohoto typu nutno jmenovat Prozatímní heraldickou knihovnu
(historie.hranet.cz/heraldika).
Státní knihovny digitalizují rovněž své rukopisné fondy.
Národní knihovna v Praze umožňuje jejich studium prostřednictvím
aplikace Manuscriptorium (manuscriptorium.com), která nabízí i
kodexy z fondů dalších knihoven, např. Státní vědecké knihovny
v Olomouci. Moravská zemská knihovna využívá systém Kramerius
(kramerius.mzk.cz). Zahraniční nabídka je v tomto směru velmi
široká: téměř každá z nejvýznamějších evropských i mimoevropských
knihoven již využívá nabízí své rukopisné fondy prostřednictvím
webové aplikace. Badatelsky velmi atraktivní je rovněž nabídka
diplomatického materiálu, tedy jinak prakticky nedostupných
digitalizovaných originálů středověkých listin. V domácím prostředí
je v tomto směru nejdále společný projekt středoevropských archivů,
který na webovém portálu Monasterium (monasterium.net) zveřejňuje
listiny pocházejích z klášterních a biskupských archivů.
Výše uvedené příklady jsou jen maličkým zlomkem nabídky
digitalizovaných knih a archiválií, a jejich počet se v současnosti
denně zvyšuje. Využití těchto zdrojů (avšak nikoliv jen jich) je
však při badatelské práci nutné kombinovat s klasickými excerpčními
metodami, neboť z objemu všech dostupných písemných pramenů je stále
digitalizován pouhý zlomek. I při fyzické práci s prameny
v knihovnách a archivech lze ovšem výhodně využívat možnosti
digitální techniky. V první řadě se nabízejí on-line přístupné
databáze a inventáře archivních a knihovních fondů, které umožňují
snadnou a bleskovou tvorbu základních rešerší. Drtivá většina z výše
uvedených institucí rovněž umožňuje využívání soukromých digitálních
reprodukčních zařízení, jako skenerů a digitálních fotoaparátů,
které rovněž zásadně urychlují a zefektivňují badatelovu práci. A
konečně i pestré možnosti finálního zpracování takto získaných
materiálů na domácím počítači otevírají badatelům 21. století dříve
naprosto nepředstavitelné obzory.
-----
Příklad toho, jak lze využít výše uvedené možnosti,
nabízené světem digitálních technologií, při bádání v úzkém rámci
regionální historie, má přinést návrh webové prezentace, který je
přílohou této práce. Vlastní ideou prezentace je právě možnost
využívání digitalizovaných zdrojů při studiu odborného textu
prostřednictvím interaktivních odkazů v poznámkovém aparátu. Ty
umožňují bezprostřední ověřování odkazovaných skutečností v
původní literatuře, příp. písemných pramenech, a práci s nimi nad
rámec základního textu.
Cílem této prezentace je pouze nastínění a ukázka
možností, které interaktivní propojení prezentovaného textu ze
zdrojovou literaturou nabízí. Prezentace je proto vytvořena
z technického a programátorského hlediska velmi zjednodušeně,
nevyužívá žádných složitějších grafických postupů nebo dynamických
efektů. Vytvořena je pomocí aplikace Microsoft Frontpage 2002
v základním nastavení, provázanost textu s poznámkovým aparátem a
odkazy na on-line přístupné digitalizované zdroje je zajištěna
výhradně pomocí hypertextových odkazů. Optimalizována je pro webové
prohlížeče řady Microsoft Explorer a rozlišení monitoru 1280 x 1024.
Uživatelské rozhraní prezentace tvoří čtyři tématické
záložky s vertikálně postaveným nabídkovým polem. První, úvodní
záložka, přináší text diplomové práce, rozdělený do bloků po
jednotlivých kapitolách a podkapitolách. V rámci každého bloku jsou
aktivní odkazy v textu vedené k poznámkovému aparátu pod čarou a
odtud z příslušných citací přímo k on-line digitalizovaným zdrojům,
ev. k digitálním kopiím, které jsou přímo součástí prezentace.
Ty jsou k dispozici ve druhé záložce. Ta přináší přehled
publikovaných i kronikářských prací, kterými se tato diplomová práce
zabývá. Ty jsou zde prezentovány třemi způsoby: digitalizovanými
náhledy stránek, odkazem na on-line zdroj, případně digitalizovaným
textem (pomocí OCR aplikace, nebo prostým přepisem). S ohledem na
objem dat a limity sdíleného prostoru pro uložení prezentace, jsou
náhledy obsáhlejší publikace Miletín nad Bystřicí
od Jana Nepomuka Lhoty omezeny na ukázku úvodní kapitoly.
Podobně prezentace neobsahuje kompletní náhledy kronikářských děl:
přináší opět pouze ukázku několika stran textu. Jejich prezentace by
byla o to složitější, že nebyly dosud profesionálně digitalizovány a
prezentované náhledy byly pořízeny amatérským způsobem „z ruky“
běžným digitálním fotoaparátem. Náhledy mají proto kolísavou kvalitu
a pro webovou prezentaci tohoto druhu nejsou vhodné.
Třetí a čtvrtá záložka jsou doplňkové. Nabízejí odkazy
na on-line dostupnou digitalizovanou soudobou literaturu, která
nebyla odkazována přímo jako součást diplomové práce, avšak ve
sledovaném historickém období patřila k základním pracem oboru.
Nejedná se o vyčerpávající bibliografii, nýbrž jen o přiblížení
některých významných historiografických prací. Podobně přináší
poslední záložka několik příloh, které mají ilustrovat a doplňovat
představu o předmětu diplomové práce, tedy o Miletínu, badatelích
v oboru jeho historie a jejich dílech.
|
