Břicháčkovi v Novém Kníně
 

Břicháčkovi nejsou původně knínský rod a určit jejich původ rozhodně nebude jednoduché. Před svým příchodem do Knína nebyli vázáni na jeden grunt - Břicháčkovi přelomu 18. a 19. století, to je rod panských ovčáků, nebo jak se jim tehdy říkalo - polních mistrů. Ti měli mezi zaměstnanci velkostatku zvláštní postavení, na pomezí mezi čeledí a nižšími panskými úředníky. Z dnešního pohledu to byli "specialisté" na chov ovcí, měli v tomto směru rozsáhlé zkušenosti a znalosti, často děděné z generace na generaci. Byla jim podřízena nižší čeleď (pastevci), jako naturální odměnu užívali určitý díl ovcí z panského stáda pro svoji potřebu. A takovým polním mistrem byl koncem 18. století v Kunraticích čp. 5 jistý Jan Břicháček. Za manželku měl Annu Pincovou z Tušovic.  Je téměř jisté, že všichni Břicháčkové z Knína jsou potomky tohoto páru.
Skutečnou pravlastí Břicháčků však jsou pravděpodobně jižní Čechy, kde je dosud toto příjmení poměrně rozšířeno.
 

Rodopisné stránky Tomáše Břicháčka - ZDE

250 let Břicháčků - diagram

Světové setkání Břicháčků v Nebrasce v roce 1995 (článek)
(autor, doc. PhDr. Václav Břicháček (1930 - 2010), byl významný český psycholog a čestný náčelník Junáka)

Tomáš Břicháček

* asi 1787

† 9. 11. 1829

Je zatím jediným dohledaným potomkem Jana Břicháčka a Anny Pincovy. Převzal otcovo živobytí a hledal, kde by ho jako ovčáka zaměstnali. Někdy ve dvacátých letech 19. století se seznámil a oženil s Annou Prachejlovou, dcerou dalšího "polního mistra" Matěje Prachejla z Dobřichovic. Spolu nakonec našli novou práci na křižovnickém statku ve Starém Kníně a domov v čp. 16 tamtéž. Zde Anna postupně porodila čtyři děti. Z nich tři synové, kteří se vyučili řemeslu a stali zakladately tří větví knínských Břicháčků.
Tomáš zemřel na následky blíže nespecifikovaného úrazu v roce 1829. Anna jej přežila o celých 32 let.

Někdejší  ovčín čp. 16 ve Starém Kníně (dnes čp. 316)
(foto Tomáš Břicháček)

 

vyučil se ševcem. Oženil se 15. 2. 1847 s Annou Votýpkovou, žili v Novém Kníně čp. 43 a měli šest dětí. Po manželčině smrti (zemřela ve svých 52 letech o vánocích 1879) se oženil znovu s jakousi o sedmnáct let mladší Alžbětou. S ní už další děti neměl.
 

řezník v Novém Kníně č. 50. Oženil se s Annou Hrachovcovou. Velice brzy však zemřel - 13. 1. 1866 ve svých 40 letech. Zanechal po sobě tři děti.
 

* 31. 3. 1828

† 16. 2. 1899

Narodil se ve Starém Kníně č. 17. Stejně jako bratr se stal řezníkem. Oženil se 30. 6. 1858 s Annou Nevařilovou (21. 4. 1829 v Sedlčanech - 21. 4. 1891 v Novém Kníně) a přestěhoval do Nového Knína, kde si zřídil hostinec v čp. 15. Stal se váženou, politicky aktivní a veřejně činnou osobností. V roce 1874 se stal členem obecního zastupitelstva, znovuzvolen v letech 1879 a 1883. Zároveň byl od r. 1874 členem a po nějakou dobu také starostou spolku Čtenářská beseda. Dne 5. 7. 1877 pořádal spolek Husovy oslavy - "pro tuto oslavu, jakož i pro podpisy souhlasu a radosti s válečnými pokroky Ruska na Balkáně voláni funkcionáři spolku k zodpovídání k okresnímu hejtmanství do Příbramě, a to starosta spolku J. Břicháček, knihovník A. Černý a jednatel Frant. Tichovský. Přímý trest jich sice nestihl, ale místodržitelství v Praze dalo spolku výstrahu, jakmile překročí ještě jednou stanovy, bude ihned rozpuštěn." Dnes víme, že spolek rozpuštěn nebyl a zanikl až po vzniku Československa se založením obecní knihovny.
 

řezník v Novém Kníně čp. 96, od r. 1883 manžel Marie Maršovské . Do r. 1903 měli devět dětí.
 

Antonín Břicháček

* 13. 1. 1865

† 29. 1. 1950

Narodil se v Novém Kníně čp. 62. Vyučil se u otce a převzal rodinný podnik v čp. 15. Oženil se 17. 11. 1891 s Annou Lampírovou (3. 7. 1866 - 6. 5. 1919) dcerou hostinského ze Záborné Lhoty a měl s ní šest potomků. Po smrti manželky a svatbě nejstarší dcery předal řízení podniku zeťovi a odešel na odpočinek. Dokud stačil pomáhal v hostinci a radoval se z vnoučat.
 

Provdala se v den svých 28. narozenin za řezníka ze Starého Knína Otakara Růžičku ( 1892 - 1970 ). Převzali rodinný podnik, kterému se věnovali celý život a jejich potomci spravují hostinec "U Hroznu" v Novém Kníně čp. 15 dodnes. Tonča měla po prvním nešťastném porodu dvojčat ještě dvě zdravé děti.
 

Provdala se 20. 11. 1917 za hostinského ze Sudovic Stanislava Novotného (1893 - ?), provozovala s ním hostinec v České Třebové. Zemřela předčasně po vážné nemoci.
 

Provdala se 21. 2. 1924 za četnického strážmistra Václava Křížka (1899 - ?), sloužícího v Nové Vsi pod Reší a jeho později následovala do Příbrami. Dala mu dvě dcery a zemřela ve vysokém věku v Příbrami.
 

Provdala se 14. 1. 1930 za švagra Miloslava Růžičku (1899 - 1979), hostinského ze Starého Knína. Zařídili si pohostinství v Třebotově, později žili v Radotíně.
 

Jako dítě pomáhal otci v hostinci, později šel však na studie, na kterých se opíral o svoji celoživotní zálibu v botanice. Studoval na reálce v Praze, později učitelském ústavu v Příbrami a ve Svatém Janě pod Skalou. Učitelskou dráhu začal ve Vřesníku a v Miletíně i na dalších školách hořického okresu. Oženil se 2. 1. 1945 s kolegyní Annou Stuchlíkovou (1909 - 1986). Žili v jejím rodném Miletíně, měli čtyři děti. Nějakou dobu působil i jako ředitel školy, r. 1964 obdržel čestný titul Vzorný učitel. V roce 1969 odešel do důchodu. Zemřel v Miletíně.