Neoficiální stránky o Miletíně a jeho bohaté historii

                 

Dějiny města

zvonice

     

Památky

kostel

     

Fotogalerie

zámek

     

Karel Jaromír Erben

rodný dům K. J. Erbena

     

Miletínské Modlitbičky

klášterní sklepy

     

Osobnosti

sochy, kříže, pomníky

     

Různé

Svatojánské lázně

     

Odkazy

 
     

Hlavatí z Horek

 
     
 
   

Karel Jaromír Erben. Bylo jen otázkou času, kdy město vybuduje důstojný pomník svému nejslavnějšímu rodákovi. Už od r. 1884 probíhaly přípravné kroky, které vyvrcholily v květnu 1899 odhalením pamětní desky na básníkově rodném domě. Ke stavbě skutečného pomníku už tehdy zbývalo jen málo. Ještě v témže roce vypsal "Komitét pro postavení pomníku K. J. Erbenovi v Miletíně" soutěž na návrh pomníku. Sešlo 21 návrhů, z nichž porota vybrala tři, které ocenila finanční prémií. Třetí místo připadlo návrhu architekta Dryáka a sochaře Kvasničky z Prahy, druhé práci ak. sochaře a pozdějšího slavného autora Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze Ladislava Šalouna. Vítězem soutěže se stal návrh pražského ak. sochaře Jindřicha Říhy. Autor se dal vzápětí do práce a do roka byl hotov. Podle modelu pomník provedla kamenická firma B. Rusa v Hořicích. Na výšku měří 8 m. Na kamenném podstavci je umístěno bronzové Erbenovo poprsí o váze 266 kg, u něj stojí chlapecká postava Génia, kladoucí k bustě ratolest. Druhou postavou je dítě čtoucí v knize  -  patrně symbolika  Erbenovy  pohádkové  tvorby.  Po  stranách  pomníku  jsou

bronzové reliefy s výjevy z Kytice - "Svatební košile" a "Záhořovo lože", každý o váze 104 kg. Náklady na stavbu činily 7.100,- K.
Na přední straně podstavce je z bronzových písmen sestaveno básníkovo jméno. Na zadní pak nápis Postaven péčí Družstva Erbenova v Miletíně 1901 Sňat v době poroby r. 1943. Obnoven r. 1945.

Slavnostní odhalení pomníku proběhlo 28. července 1901 a stalo se jednou z největších společenských událostí v miletínských dějinách. V předvečer události koncertovala na náměstí hudba hořického Sokola, celé město i zámek bylo slavnostně osvětleno, nechyběl lampionový průvod ani ohňostroj. Druhý den se během dopoledne sešlo na náměstí dnes neuvěřitelných 8000 osob, řadily se spolky a sdružení z města i širokého okolí.  V poledne oslovil shromážděné starosta František Pečenka, po něm pronesli projevy spisovatel K. V. Rais a Dr. Sutnar z univerzitní knihovny ve Vídni. Během krátké dešťové přeháňky pak byl pomník jednatelem "Komitétu" dr. Chmelařem předán městu k užívání. Odpoledne pak následovaly na náměstí koncerty hudeb a sborů. Mezi čestnými hosty nechyběly básníkovy dcery Božena a Blažena, hudební skladatel Jan Malát, spisovatel Alois Jirásek a mnoho dalších.

Pomník, který byl roku 1903 ještě obehnán zdobným železným zábradlím, se stal novou dominantou náměstí. Byl jí až do roku 1943, kdy byla pro válečné účely zabavena Erbenova busta i oba bronzové reliéfy. Naštěstí tato umělecká díla nesdílela osud miletínských zvonů - unikla roztavení a brzy po osvobození se vrátila do Miletína. Byla osazena zpět na kamenný podstavec a obnovený pomník 16. září 1945 opět slavnostně představen. Přestože návštěvnost slavnosti se s tou před 44 lety nedala srovnat, nechyběly ani tentokrát všechny místní spolky a korporace, mezi hosty byl pak nejvýznačnější osobností Erbenův životopisec Dr. Antonín Grund.

Na jaře 1953 byl pomník propojen kamenným obrubníkem se sochou Sv. Jiří, pod dozorem kameníka a sochaře Václava Šulce. Uzavřená plocha byla vyplněna hlínou a osázena květinami. Železné zábradlí zůstalo zachováno, takže počátkem 90. let, kdy byly záhony zrušeny a obrubníky rozebrány, získal Erbenův pomník opět svůj původní charakter. Na podzim 2003 získal, jako první z miletínských památek, slavnostní osvětlení.

.

výstava soutěžních návrhů na pomník K. J. Erbena

 


   

Pomník padlým v 1. světové válce. U nové hořické silnice, nedaleko křižovatky se starou, u "katovny", stojí pomník vybudovaný zásluhou miletínského Sokola a nákladem veřejné sbírky v roce 1922. Na volném návrší nad městem, naproti vchodu na sokolské cvičiště - dnešní stadion, byl postaven robustní kamenný pilíř se jmény miletínských občanů padlých v 1. světové válce. Autorem pomníku je František Pikal, sochař a kameník v Miletíně, sbírka pokryla náklady ve výši 4.500,- Kč. Slavnostně odhalen byl 16. července 1922. Do dnešní podoby byl však upraven až k 10. výročí vzniku republiky v roce 1928. Tehdy byla na

vrchol pomníku usazena kamenná plastika sokola s roztaženými křídly s činkou ve spárech. Dokončený pomník byl slavnostně předán veřejnosti 6. července 1928, kdy do něj byla uložena schránka s prstí z bojiště u Zborova. Okolí památníku a Božích muk z r.1809 bylo upraveno jako park.
Nápis na přední straně:

PAMÁTCE PADLÝM A ZEMŘELÝM VOJÍNŮM VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 – 1918
PÉČÍ SOKOLA V MILETÍNĚ ZA PŘISPĚNÍ VEŘEJNOSTI POSTAVENO 1922
 

Jména uvedená na pomníku:
 
   
Na západní straně: Na jižní straně: Na východní straně:
 

 

 
BUCHNAR JAN PIHLÍK JOSEF KUČERA ALOIS
DYTRYCH EMIL RACHOTA ANT. KUČERA JAN
MUDr. DROBNÝ FR. SEDLÁČEK JOS. LHOTA JAROSL.
DUBENECKÝ RUD. ŠIMEK GUST. LHOTA JOSEF
ERBEN JOSEF VALEŠ JOSEF LUŠTINEC ANT.
ERBRT VÁCLAV VONDROUŠ KAR. LUŠTINEC JOS.
HLAVATÝ JAN VRBATA JOSEF MAREK FRANT.
HOFMAN JOSEF VRBATA VÁCL. MAREK JAN
KLAZAR FRANT. LUŠTINEC JOS. MĚŠŤAN FRANT.
KLUZ JOSEF VÁGENKNTECHT A. MUNZAR JAROS.
KNĚZOUREK ST. dodatečně dopisováni: MUNZAR JOSEF
KONÍČEK BOH. MIKEŠ ALOIS NÁLEVKA JOS.
KLAZAR EMIL ERBEN ALOIS MACHEK JOS.
  VLK JOSEF  

Dole na přední straně pomníku je bílá, mramorová tabulka (původně černá se zlatými písmeny) s nápisem ZDE JEST ULOŽENA PRSŤ OD ZBOROVA.
Pomník se za dobu své existence nezměnil. Dnes je ukrytý mezi přerostlou zelení. V roce 2008 dostalo město státní dotaci na opravu pomníku. V létě tak došlo k jeho očistě od mechu a špíny, dostal nový obrubník.
 


   

Pomník obětem 2. světové války. Nedaleko pomníku padlým v 1. světové válce byl ve státní svátek 28. října 1968 slavnostně odhalen pomník obětem 2. světové války. Tvoří ho jednoduchý, hranatý kamenný sloup, jehož autorem je miletínský sochař Václav Šulc. Na podstavci je nápis OBĚTEM ODBOJE, na sloupu letopočty 1939 - 1945 a jména obětí z Miletína  a okolí. Jsou zde uvedeni:
 

na východní straně:

FRANT. STUDENÝ

BEDŘICH GROH

ANT. POSPÍŠIL

EMIL PLECHÁČ


 

na západní straně:

MUDr. MIR. BUCHAR

JOSEF ERBEN

JOSEF STEJSKAL

JAN KŇOUREK

JOSEF NÁLEVKA

 

Oběťmi tzv. heydrichiády v roce 1942 se stali Josef Stejskal (*1891), poslanec Národního shromáždění v letech 1929 - 1934 a Bedřich Groh (*1908) podomní obchodník z Tetína. Antonín Pospíšil (*1910), řídící učitel ve Vřesníku, Emil Plecháč (*1905), stolař z Bukoviny a František Studený (*1896), tesař z Rohoznice padli v přestřelkách během květnové revoluce 1945. Mlynář Josef Erben (*1907) zatčený a odsouzený za ukrývání hledaného odbojáře zemřel ve vězení v srpnu 1944. Jan Kňourek (*1897), pekař z Rohoznice a Josef Nálevka (*1904), rolník z Vřesníku podlehli tyfové epidemii, která se v závěru války rozšířila v terezínské věznici. MUDr. Miloslav Buchar (*1895) zemřel v červenci 1945 na následky internace z let 1943-44.

V roce 2008 dostalo město státní dotaci na opravu pomníku. V létě byl očištěn od mechu a nánosů a byla vyspravena přístupová cesta včetně schodů.
MUDr. Buchar, Jan Kňourek a Josef Stejskal  mají též pamětní desky na svých domech.
 

   
      Miletín, čp. 103, odhalena 11. 5. 1947               Rohoznice čp. 61, odhalena 2. 6. 1946                Miletín, čp. 182, odhalena 11. 5. 1947
 


   

Pomník padlým partyzánům. Na místě nejkrvavějšího střetu v okolí Miletína za květnové revoluce 1945 byl o rok později umístěn pomník padlým partyzánům Antonínu Pospíšilovi a Emilu Plecháčovi. Autorem pomníku ve tvaru ulomeného skalního balvanu je miletínský sochař Václav Šulc. Slavnostní odhalení proběhlo odpoledne 9. května 1946 za velké účasti lidu - podle odhadu bylo přítomno až 3.000 lidí. Dlouhá řada projevů předcházející vlastnímu odhalení však bohužel zvrátila původně pietní slavnost v agitační komunistickou manifestaci.
Pomník nese nápis:

ZDE PADLI ZA SVOBODU 7.5.1945
ANTONÍN POSPÍŠIL UČITEL
EMIL PLECHÁČ
 

Na tomto místě přepadl 7. května 1945 v podvečer partyzánský oddíl, vedený řídícím učitelem ze Vřesníku Antonínem Pospíšilem, německý vojenský nákladní automobil. Při divoké a chaotické přestřelce Pospíšil a Plecháč zahynuli. V okolnostech jejich smrti je dodnes mnoho nejasností a  pochybností.
 


   

Pomníček Františku Studenému na Chrasti u plotu domu čp. 265 byl slavnostně odhalen dopoledne 9. května 1946. Postavit ho nechalo tehdejší MNV Rohoznice na počest svému občanu, tesaři a domkáři Františku Studenému z Rohoznice čp. 39, který na tom místě zahynul při přestřelce s Němci dopoledne 8. května 1945. Na přibližně metr vysokém pomníčku je nápis:

ZDE PADL V BOJI ZA SVOBODU NÁRODA DNE 8.5.1945 BR. FR. STUDENÝ *1896

OBČAN Z ROHOZNICE
 


foto: archiv města


František Studený se jako člen místní domobrany zúčastnil útoku na německý transport, který se pokoušel na svém ústupu na západ projet Miletínem ve směru od Rohoznice Barákovou ulicí. Kryl se na návrší před hřbitovní branou za hromadou dříví, odkud Němce ostřeloval, ale " jsa chybný na zrak neviděl německého vojína se přibližovati, neprozřetelně hlavu vystrčil, do níž mu Němec hned střelil" (obecní kronika).
 

Čestná stráž u pomníčku v květnu 1946 - zleva Fr. Birner, Jos. Zapadlo, Met. Zelený a p. Vízek.


   

Pomník padlým občanům Rohoznice stojí severně od silnice k Poličanům na nízkém návrší U Borového od r. 1920. Velkoryse pojatý památník se jmény padlých občanů je korunován zdařilou sochou lva drtícího v tlapách dvouhlavého orla - symbol vítězství českého národa nad rakouskou monarchií. K němu vede kamenné schodiště s nízkým zábradlím, kolem stojí čtveřice lip. Pozoruhodný a nákladný památník prošel nedávno celkovou renovací.
Kopie pomníku, rovněž z dílny hořického sochaře Josefa Deyla, stojí od r. 1922 také v Třebnouševsi a  v Chlumu.
 

Na přední, jižní straně je nápis:

 

PAMÁTCE PADLÝM A ZEMŘELÝM HRDINŮM Z OBCE ROHOZNICE ZA SVOBODU NÁRODA ČESKOSLOVENSKÉHO VE VÁLCE SVĚTOVÉ 1914 - 18 ČESTNÁ BUDIŽ JIM  PAMĚŤ!

 

model


Pod ním jména dvou rohoznických obětí 2. sv. války:


Po stranách pomníku jsou jména padlých v 1. sv. válce:
 


1939 – 1945
KŇOUREK JAN 1897 – 1945
STUDENÝ FR. 1897 – 1945
 

na východní straně:             na západní straně:      
                     
BRZEK JAN *1881 č.54 +1914       PETRÁČEK JOS 1894 51 1915
BORŮVKA JOS 1885 90 1918       TUČEK JOS 1892 60 1917
ČISTECKÝ FRANT 1874 96 1917       VELICH JOS 1892 29 1914
ČISTECKÝ JOS 1896 103 1917       VELICH JAN 1891 " 1920
FLÉGL FRANT 1877 84 1915       VELICH JAR 1898 " 1920
HANOUSEK JOS 1890 25 1915       KŇOUREK FR 1895 35 1917
JANÁK JOS 1896 50 1918       HLAVATÝ JAN 1880 66 1915
KALHOUS FRANT 1897 41 1916       HAMAN FRANT 1893 " 1915
nečitelné jméno *) 1882 40 1915       ČERVENCL VÁC 1886   1915
nečitelné jméno 1889 48 nečit.       HLAVATÝ FRANT 1893 99 1914
                     
dodatečně dopsáno:             dodatečně dopsáno:      
BORŮVKA VÁCL *1898 č.53 +1917       FILOUNEK JOS *1871 č.70 +1920
BONAVENTŮRA FR 1876 91 1915       PETERA JOS 1896 78 1918
DRAŠTÍK JAN 1892 4 1921              

*) na místě nečitelných jmen byli patrně uvedeni Kynčl František a Petřík Jan. Oba najdeme na tabuli v pamětní síni Masarykovy věže samostatnosti v Hořicích


Na zadní, severní straně:

POSTAVENO R. 1920 PÉČÍ KOMITÉTU VŠECH MÍSTNÍCH KORPORACÍ K OSVOBOZENÍ NAŠEHO NÁRODA 28.X.1918 Z TŘISTALETÉ POROBY

DLE VLASTNÍHO NÁVRHU PROVEDL SOCH. JOSEF DEYL
 


   

Pomník padlým občanům Tetína a Vidoně stojí ve Vidoni u silnice k Miletínu společně s kamenným křížem z roku 1883. Podle nápisu na podstavci je jeho autorem Josef Vaňura ze Svatojánského Újezda. Před deskou se jmény padlých občanů stojí sousoší vdovy a siroty. Po jejich levici nápis:

Obětem za osvobození naší vlasti 1914 - 1919

věnuje sbor dobrovolných hasičů v Tetíně.

 

Pod znaky zemí Československé republiky, spojenými lipovými ratolestmi následuje seznam občanů zemřelých za války:
 

Kňourek Josef * 19. 4. 1878 †28.9.1914
Šádek Josef * 1. 8. 1889 † 1. 11. 1914
Špůr Jan * 9. 4. 1883 † 3. 3. 1915
Borůvka František * 17. 3. 1889 †9. 10. 1915
Fraitner Václav * 26. 9. 1894 † 10. 6. 1916
Nosek František * 21. 10. 1882 † 8. 4. 1917
Nejedlý František * 30. 3. 1897 † 27. 5. 1917
Vágenknecht Josef * 6. 7. 1892 † 15. 8. 1917
Siseta František *) * 17. 2. 1888 † 23. 9. 1917
Vágenknecht Jan * 1. 5. 1894 † 26. 9. 1917
Mádle Jan * 28. 11. 1869 † 21. 10. 1918
Růžička Josef * 10. 3. 1895 † 21. 6. 1919
     
*) zde má být pravděpodobně Sixta František

 


   

Pomník padlým občanům Červené Třemešné stojí ve svahu u cesty z obce ke kostelu Sv. Jakuba. Představuje stylizovaný kamenný obelisk, ozdobený erby zemí Československé republiky, palmovou ratolestí a postavou truchlící ženy s nápisem:

HROBŮM V DÁLI PADLÝCH SPOLUOBČANŮ

1914 - 1918

 

 

Na pomníku jsou v jednom sloupci uvedena jména:
 

BEJR FR.

FÁTOR JAN.
FLÉGL JOS.
HLAVATÝ JAN.
JEŽKE JOS.*)
KŇOUREK V.
LUŠTINEC MIR.
STEJSKAL JOS.
STŘIHAVKA F.
ŠPŮR JAN.
ŠPŮR JOS.
 
*)  správně má být JEŽEK JOS.

 


   

Pomník padlým občanům Dobše stojí uprostřed zeleně na symbolické dobešské návsi, obehnán dřevěným plůtkem. Představuje jednoduchý kamenný obelisk ozdobený pouze palmovou ratolestí, datem  19  28/10  18  a seznamem padlých občanů, zčásti již vyhlazeném povětrnostními vlivy:

CELBA JOS.
HÁTLE JAN
HÁTLE VÁCL.
JAKL FRAN.
KRUPKA JAN
KRUPKA JOS.
KULHÁNEK FR.
NOSEK JAN
 

     

   

Pomník padlým občanům Vřesníku stojí u odbočky z okresní silnice z Tetína na Pecku na vřesnickou náves. Kubistický památník sochaře J. Jedličky z Vojic je ozdobený v koruně lipovými ratolestmi s nápisem ČSR a nápisem PAMÁTCE PADLÝM. Ve spodní části nechybí erby zemí Československé republiky, opět protkané lipovými ratolestmi. Dominuje soupis padlých občanů, vyvedený zlatým písmem na černém podkladu:
 

        ŠTEFAN FR.
PORTYK FR.
MIKULKA JAN.
VÁGENKNECHT J. A V.
ŠÁDEK JAR.
KULHÁNEK ANT.
NOVOTNÝ JAN.
NÁLEVKA FR.
KOUT JAN.

 

     

   

 

Busta nejslavnějšího rodáka nahradila v roce 1959 ve školní zahradě bustu TGM. Její odhalení 29. listopadu 1959 završilo slavnost pořádanou u příležitosti dokončení přestavby školní budovy a její pojmenování básníkovým jménem. Autorem busty je hořický sochař prof. Jaroslav Plichta, vlastní odhalení provedl náměstek ministra školství a kultury ing. Milan Hučko. Událost zaznamenal  regionální tisk, krátká reportáž se objevila dokonce ve filmovém týdeníku (č. 51/1959).

 

                                                        Slavnost odhalení (fotografie z tisku)

     

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

© Mgr. Jan Hlavatý, 2003 - 2018